Vášnivých diskusí okolo tetřívka obecného a ochrany přírody koluje po médiích plno. I já se jich vášnivě účastnil. Nicméně většina z těchto diskusí mi přišla spíše jako napadání druhé osoby, a prezentování sama sebe, jako člověka s nezpochybnitelnou pravdou. Bez pochybností ovšem není pravdy. Komentáře typu: ‘Jiří, vy jste fakt idiot ...’, nikdy nepřinesou nic plodného, a spíše obsah komentáře platí na jeho autora. Sám jsem radikál, zástupce anarchismu a volnosti pohybu v přírodě. Ale pochybuji o tom a vážím si názoru druhé strany. Proto rozhovor s Jakubem Kašparem (KRNAP):
Jaká pravidla a ustanovení platí pro volný pohyb v Krkonošské přírodě? Případně jsou někde napsány tak, aby tomu i nezainteresovaný turista porozumněl?
V KRNAP, stejně jako ve všech našich národních parcích, platí, že v I. zóně národního parku je možné se pohybovat pouze po značených a vyhrazených cestách (turistické a lyžařské trasy jsou značené, skialpové v terénu vyznačené nejsou). K tomu se ještě na clém území národního parku přidává požadavek lesního zákona, který říká, že v lesích je zakázáno se pohybovat na lyžích a jízdním kole mimo cestu.
Popsáno je to třeba na našem webu v Návštěvním řádu -
https://www.krnap.cz/navstevni-rad-krnap/. Další info je třeba v rubrice Turismus v KRNAP (
https://www.krnap.cz/turismus-v-krnap/), kde jsou i subrubriky k různým typům aktivit. Nejčastější dotazy se snažíme zodpovídat na
https://www.krnap.cz/faq/ .
Jak škodí pohyb po velké sněhové vrstě přírodě ve vrchovištích Krkonoš?
Záleží na tom, kde se po té sněhové vrstvě pohybuješ. Pokud třeba v lokalitě zimování tetřívka, pak škodíš tím, že ho při zimování vyrušíš, vyženeš z nory a vysílený pták po několika (mohou stačit i dvě) vyrušeních hyne.
Když se nebudeme bavit jen o tetřívkovi, pak je v Krkonoších také třeba několik lokalit hnízdění sokola stěhovavého - pohyb v těchto lokalitách sokoly ruší už od konce února, kdy si hnízdiště začínají připravovat. Lezení na ledopádech (kromě legálního regulovaného lezení na “Buďfitce” v Labském dole, zase znamená poškození populací mechů, lišejníků, či třeba rosnatek okrouhlolistých a anglických, které rostou na skalách pod ledem.
V Krkonoších se k tomu přidávají ještě další faktory - klimatické podmínky hřebenových partií znamenají, že tyto jsou extrémně citlivé, protože vegetační sezóna je tu velmi krátká. Pokud se sešlapem poškodí porosty (Protože co to je “velká snějová vrstva”? Odpověď bude asi dost individuální…), jejich obnova trvá i desítky let (viz před dekádami uzavřené turistické trasy přes vrchol Kotle nebo Studniční hory). A zejména extrémní návštěvnost. Jen v roce 2017 zaznamenal národní park (bez vnějšího a vnitřních ochranných pásem) 4,7 milionu návštěv. V těchto počtech se vlivy jakékoli aktivity násobí a kumulují. Krkonoše jsou protkány stovkami kilometrů legálních cest, tudíž prostoru pro klidný život zvířat mnoho nezbývá. Pohyb mimo cesty tedy zvířatům tento klid ubírá i v těch málo lokalitách, které jsme jim jako lidé nechali, i když se bavíme o národním parku - nejvyšší kategorii chráněného území. A to je pro ně zvlášť problematické právě v zimě.
Pak je tedy velmi málo pravděpodobné, že by rychlý přejezd po horní vrstvě na lyžích, nějak vůbec tetřívek zaznamenal.
Bohužel, zaznamená. Lyže obvykle nezůstávají na povrchu, při sjezdu se obvykle zatáčí, hraní...
Dobře, ale pokud se zaboří 30 cm pod povrchovou vrstvu, není podle mě rozhodující, vzhledem k momentální hloubce sněhu.
Samozřejmě při určitém specifickém sněhovém profilu lyže zůstanou na povrchu. Pokud se zarazí 30 cm pod povrch, už neplatí v žádném případě teze, že tetřívek váš průjezd nezaznamená…
Jak hluboké jsou nory tetřívků? Jsou v Krkonoších prostory, kde nelze výskyt tetřívka očekávat?
Záleží na profilu😀. Ale vážně - moc hluboké ne. Každé ráno a každý večer vyráží hledat cokoli k snědku...
Ano - zimoviště tetřívka najdeš na naší mapové vrstvě Živá příroda/Ptáci/Tetřívek obecný na mapovém serveru http://gis.krnap.cz Ale i tam, kde nezimuje tetřívek platí zákaz vstupu mimo značenou cestu, pokud jde o 1. zónu národního parku - a na lyžích také kdekoli v lese (což není požadavek ochrany přírody, ale zákaz ze zákona o lesích).
Skialpinista není člověk, který by chtěl přírodu ničit. Ničíme ji spíš budováním infrastruktury pro neurvalé davy. Nebylo by lepší dát skialpinistům trochu víc volnosti, a vymezit jim pár žlabů, které by mohli za určitých podmínek lyžovat? Třeba by pak ochrana ostatních míst byla efektivnější.
Chápu plně. Ostatně, taky jsem skialpinista. Jenže potíží v tomhle plánu je hned několik. Na úvod předešlu, že jsme před lety s kolegyní (taky velmi vášnivou skialpinistkou) a několika aktivními skialpinisty mimo Správu KRNAP opravdu upřímně hledali skialpinistické terény, které bychom mohli vyhradit (tedy legálně uvolnit). Vyšlo z toho toto:
https://www.krnap.cz/skialpinismus/ Víc opravdu nebylo možné a věř mi, že jsme se fakt snažili. Ty základní problémy jsou tři: Jednak jsou Krkonoše děsivě přetížené, mj. právě tou všudypřítomnou infrastrukturou (srv. se Šumavou, či pokud jde o skialpinismus, tak s Alpami rakouskými, německými nebo dokonce švýcarskými), jednak neskutečnou návštěvností - v roce 2017 jen čistě národní park navštívilo 4,7 milionu lidí, Krkonoše jako celek (národní park i jeho ochranné pásmo dohromady) neskutečných 11,3 milionu! V těchto počtech má jakákoliv aktivita extrémně kumulované dopady. A jednak jsou Krkonoše malé - co do rozlohy, i co do výšky. Laicky řečeno - do Alp se vejde leccos a leckdo, protože jsou ohromné. A Alpy i Tatry se terénem chrání do značné míry samy. Ty žlaby, co se v Tatrách či Alpách lezou a jezdí jsou pořád zlomek celé té ohromné rozlohy a pro přírodu a živočichy zbývá pořád ohromné množství prostoru, kam člověk za celý rok nevstoupí, a když, tak jsou to jednotlivci za celý rok…
I když s omezováním až na jisté privilegované skupiny nesouhlasím, nenapadla KRNAP spolupráce s horskými vůdci/průvodci?
Napadla. Ale nenašli jsme žádné jiné uvolnitelné terény. S horskými vůdci spolupracujeme, ale to ze zimoviště tetřívka freeridový svah neudělá.
Nevadí přírodě o mnoho víc lanovka, hluk, tuny odpadků a řvoucí dav na Sněžce, než ojedinělý skialpinista na Studniční hoře?
Tetřívkům pochopitelně vadí leccos z toho, co jste vyjmenoval. Otázka, co vadí víc, je docela irelevantní právě ke zmíněné kumulaci a obrovské návštěvnosti. Ojedinělý skialpinista by asi moc škody neudělal. V Krkonoších se ale nemůžeme bavit o ojedinělých skialpinistech, stejně jako ojedinělých turistech, běžkařích, skútrech…
Lanovka jako taková tetřívkům moc nevadí. Je to v zásadě stabilní “věcí” v okolí, na kterou si zvykne. Mnohem větším problémem pro něj jsou malé vleky, protože při letu nevidí jejich lano a bohužel se stává, že se o něj zraní, nebo dokonce zabije. Proto je třeba lana vleků mimo zimu ověsit “zradidlyů - stačí nějaké fáborky, odrazky, apod.
Tuny odpadků tetřívka zas tak moc nevzrušují, i když ani pro něj není nic pozitivního, když do sebe dostane třeba kus plastového pytlíku.
Řvoucí davy mu vadí kdekoli. Proto prosíme lidi, mimo jiné letos novými žlutými cedulemi v terénu, aby se v územích tetřívka chovali tiše. Nicméně, podobně jako s lanovkou, i s pohybem lidí na cestě tetřívek počítá, protože je zvyklý na to, že tam jsou. Problém je, když začnou cestu opouštět. A místa, jako vrchol Sněžky jsou prostě pro vyšší živočichy problém, protože ruch tam je pro ně prakticky neúnosný.
Nedal by se nějaký ostřejší svah uvolnit právě v prostoru Sněžky, která je už tak zdevastovaná?
“Zdevastovaný” je samotný vrchol Sněžky, vrcholové plató, na kterém se ty tisíce lidí denně pohybují. Svahy Sněžky zdevastované nejsou, ba naopak jsou domovem řady druhů rostlin i živočichů.
Budou se povolené trasy do budoucna měnit?
To se jistě nedá vyloučit.
Jak vnímáš reakce na mediálních sítích na dané téma? Některé reakce příznivců i odpůrců KRNAPu jsou velmi vášnivé. Není to pro řešení celé situace spíše kontraproduktivní?
Vášeň místo rozumu a emoce namísto argumentů jsou vždycky kontraproduktivní. Ale s tím asi nic moc nenaděláme.
Vidíš nějakou možnost, jak by se dala infrastruktura Krkonoš do budoucna omezit? Např. neudělení stavebního povolení na rekonstrukci některých nevhodných staveb. Nějaký čas by to trvalo, ale časem všechno zvětrá a spadne. Jak se dá bránit penězům velkých developerů?
Je dobré se na mapě podívat, kde je ve skutečnosti území národního parku, a kde je ochranné pásmo. Například území měst, jako je Harrachov, Rokytnice, Pec nebo Špindlerův Mlýn nejsou v národním parku. A to jsou nejspíš místa, kde je reálně problém s developerskou výstavbou. Tam ale nemá správa národního parku rozhodující slovo, významný vliv má pouze na základní pravidla využití území při projednávání územního plánu. V samotném národním parku žádná významná výstavba neprobíhá a ani probíhat v budoucnu snad nebude - smutnou výjimkou je před 15 lety prohraná bitva o Horní Mísečky. A několik nových sjezdovek a lanovek (třeba Hoffmannky v Janských Lázních nebo chystaný terminál pod Hromovkou ve Špindlu), které byly jako nejzazší akceptovatelný kompromis připuštěny (pokud projdou posouzením EIA a vlivů na soustavu Natura 2000) při projednávání aktuálního Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo na léta 2010 - 2020.
Kdybys mohl některé věci v Krkonoších změnit, které by to byly?
Spousta věcí by to byla. Tak třeba aby lidé poctili častěji svou návštěvou některé části Krkonoš, které jsou taky krásné, ale nikdo o nich nezavadí. Třeba v údolí Jizery (Poniklá, Jablonec nad Jizerou, Rokytnice) budou za každého návštěvníka vděční, zatímco kolem Pece nebo Špindlu není k hnutí. Za sebe bych si přál větší pochopení k tomu, že národní park není všemocný pán, který si může rozhodovat, jak by si přál - a tedy není ani všemocný ochránce, ani svévolný škůdce. Že je to instituce, kterou jsme si jako společnost vytvořili k ochraně části toho nejcennějšího, co se v české přírodě vůbec povedlo zachovat. A zákonodárce správu národního parku vybavil určitými pravomocemi a povinnostmi, které je povinná doržovat a vymáhat - ale zároveň nemůže dělat víc, než k čemu ji zákon zmocnil. To vůbec není jednoduché a nejspíš je to vzdušný zámek kdesi na obzoru. Takže místo vzdušných zámků si přeju spíš dostatek duševního a fyzického zdraví, to je asi základ :)
Jakubovi velice děkuji za vyčerpávající rozhovor, a ještě si dovolím přidat pár poznámek. Musím uznat, že trasy povolené pro skialpinismus nejsou vůbec špatné, a jdou i do vrcholových partií Krkonoš popis_tras. Nicméně chybí mi tam skutečně strmý terén. A přitom trasa prochází například pod Kozím hřbetem, jehož žlaby by byly pro tento účel perfektní. Co se týká ledolezení, omezení se pouze na jeden led je dle mého názoru velká škoda. Samotné lezení v případě dostatečného zalednění škodí minimálně, spíš může být problém s přístupem. No abych to nějak zaknočil, tak raděj jeďte do Jeseníků. Tam je to taky sice zakázaný, ale nikdo tam nikoho v zimě nahánět nebude.
